Osobnosti

plk.v.v. Vladimír Maděra

d84172a5-b4d3-4bbb-bf2d-86f6d4ff2835

Narozen 19. března 1917 v obci VELEHRAD, okr. Uherské Hradiště. Po okupaci hitlerovským Německem se zapojil do odbojové činnosti „OBRANA NÁRODA“. V roce 1940 donucen odejít do exilu, přes Sýrii se dostal do Francie. Vstoupil do československé exilové armády. Po kapitulaci Francie se přesunul do Anglie. Zde byl zařazen do elitního výcviku paravýcviku s přípravou na vysazení do PROTEKTORÁTU. V roce 1941 utrpěl vážné zranění, které jej z výcviku vyřadilo a zabránilo v odletu do Československa a přešel do týlové skupiny. Připravoval materiálně výsadky parašutistů KUBIŠE, GABČÍKA, VALČÍKA a dalších. Při přípravě parašutistů vystupoval pod krycím jménem Toman. Parašutistům pořizoval fotografie na falešné legitimace, zajišťoval materiál a konstruoval padáky.

Skončení války byl prvním zasahujícím v úřadovnách Gestapa. Po roce 1948 strávil tři roky v komunistickém kriminálu. Po návratu pracoval patnáct let v ostravských dolech.

Byl rehabilitován a je držitelem mnoha medailí a vyznamenání. Působil jako předseda Svazu bojovníků za svobodu v Uherském Hradišti.

1121-photo_t2

982df6ea-1122-4d0b-8353-4fa0073404ff

a1c86d67-1f96-4b48-bc57-853225dc6987

Dne 12. ledna 2013 plukovník Vladimír MADĚRA, voják, nastoupil svoji poslední cestu někam, kam lze dohlédnout jenom v nekonečné modři. Odešel Národní hrdina. Odešel symbol cti. Nám zde zanechal odkaz. Odkaz boje proti nacismu. Odkaz prostého lidství. A my jsme jej zvěčnili. Jako četaře při hlídce v roce 1940 v Anglii. Jako veterána Klubu výsadkových veteránů Zlín. Jako odcházejícího člověka. Posledním snímkem je čestná stráž vojáků AČR. Jeho poslední nekonečnou stráží byl zástup občanů Velehradu. Těch, kteří si jej vážili. I těch, kteří jej milovali. I těch, kteří budou střežit jeho myšlenky, jeho cíle, jeho odkaz.

Příslušníci KLUBU VOJENSKÝCH VÝSADKOVÝCH VETERÁNŮ PLK. VLAD. MADĚRY ZLÍN, zaps. spolek

pohreb-vladimir-madera-velehrad-200113-02_galerie-980

čet. v. v. Přemysl Svozil

Svozil

* 27. 2. 1927
VZS nastoupil k 71. pěšímu praporu čs. parašutistů ve Stráži pod Ralskem v roce 1948. Do zálohy odešel jako velitel družstva v hodnosti četaře v roce 1950. Provedl 25 sekoků z letounu. Spolu s manželi Plesarovými z České Lípy a bývalým velitelem 22. výsadkové brigády plk. Františkem Mansfeldem jsou zakladateli pravidelných setkání příslušníků 71. výsadkového praporu ve Starých Splavech. Je spolu s Františkem Pospíškem zakladatelem Klubu výsadkových veteránů Zlín, kterého byl prvním předsedou.

pplk. v. v František Pospíšek

Pospíšek

* 27. 7. 1934

Vojenskou kariéru nastoupil ve ŠDD v Ostravě, následovalo PU v Lipníku nad Bečvou a poté u výsadkového VÚ 8280, kde působil ve funkcích velitel čety, velitel roty a šifrant. Provedl 395 seskoků a po odchodu od výsadkového vojska působil na štábu CO v tehdejším Gottwaldově. Má 7 vojenských a 9 civilních vyznamenání. Spolu s Přemkem Svozilem je zakládajícím členem Klubu výsadkových veteránů Zlín, jehož byl dlouholetým funkcionářem a předsedou.

Alfonz Kolář

Kolář

* 2.8.1924

V roce 1947 se jako dobrovolník přihlásil do právě vznikajícího výsadkového vojska. VZS ukončil v roce 1949 v hodnosti četaře. Od roku 1950 byl krajským velitelem Sokolských parašutistů ve Zlíně. Tuto funkci vykonával i v Dosletu a následně v AK Svazarmu jako krajský instruktor a inspektor až do odchodu do důchodu v roce 1979. Provedl celkem 1150 seskoků, měl kvalifikaci mezinárodního rozhodčího FAI 1.tř. V roce 1998 byl jedním z prvních členů vznikajícího Klubu výsadkových veteránů Zlín, kde působil jako dlouholetý funkcionář a předseda. Za jeho práci dostal Zlatý odznak za obětavou práci, Čestný odznak AČSSR, Zlatý odznak KVV, odznak za zásluhy KVV, medaili KVVČR, pamětní štít KVV Zlín a další. Zemřel 25. Října 2014 ve věku 90ti let.

plk. v.v. Jan Lukášek

Lukasek

* 2.5. 1923

Byl válečným parašutistou z východu. VZS sloužil u 22. tankové brigády v letech 1945 – 1946. V roce 1947 nastoupil jako dobrovolník k tvořícímu se výsadkovému vojsku do Zákup. Od roku 1951 byl náčelníkem padákové školy, velitelem výzkumné stanice a opravny padáků. Byl zkušebním parašutistou, držitelem tří rekordů, z toho jeden výškový z výšky 11 600 m a trenérem reprezentace. Jako jeden z instruktorů, cvičil i parašutisty Izraelské HAGANY. Jedním z nich byl i Chaim Hercog, který se později stal Izraelským presidentem a který mu udělil dvě Izraelská vyznamenání. Od roku 1960 sloužil v různých funkcích u letectva na letištích v Hradčanech, Piešťanech a Mošnově. Provedl celkem 1562 seskoků. Je nositelem 12 vojenských a 3 civilních vyznamenání. Po roce 1968 byl z armády propuštěn. V civilu byl  skaut, ochránce přírody a známý jako „motýlkář“ kde obdržel 7 vyznamenání „příroda děkuje.“ Zemřel 28.2.209 ve věku 86ti let.