1938 – 1945

K prvním pokusům o vytvoření výsadkových jednotek v Československé armádě došlo před II.světovou válkou v roce 1938. Studie předpokládala vytvoření jednotky v síle čety na plnění diverzních úkolů. Výcvik této jednotky z řad dobrovolníků byl plánován na rok 1939, k čemuž už nedošlo a zůstalo jen u plánů kvůli okupaci republiky. První naši parašutisté byli vycvičeni v průběhu II.světové války ve Velké Británii a byli použiti ke zpravodajským a divezním účelům a taky na atentát na Rainharda Heydricha. Taky v Sovětském svazu byla vytvořena 2.paradezantní brigáda, která bojovala na Dukle a později byla přepravena na Slovensko, kde pomáhala ve Slovenském národním povstání. Ze Sovětského svazu byly taky vysílány skupiny se zaměřením na zpravodajskou a partyzánskou činnost.

 

1945 – 1950

Již v roce 1945 se naše vojenské vedení začalo zabývat myšlenkou vytvoření vzdušných výsadkových jednotek v naší armádě. Bylo vytvořeno Velitelství výsadkového vojska při MNO v Praze, které začalo připravovat podmínky k jejich vytvoření. Přípravná skupina pod vedením plk. Palečka připravila koncepci odborné přípravy a taky jejich materiálního zabezpečení. V květnu roku 1947 bylo do Stráže pod Ralskem povoláno prvních 50 dobrovolníků, splňujících náročné zdravotní, fyzické a jiné kritéria. Byli začleněni do výcvikové roty, kterou vedl zkušený člen paraskupiny Wolfram kpt. Josef Černota. Tato rota měla dvě čety a toto byl kádr pro vytvoření personálního, organizačního a instruktorského jádra budoucího výsadkového vojska. Z řad dalších dobrovolníků povolaných do Zákup u České Lípy k 1.10.1947 vznikl Pěší prapor 71 čs. parašutistů, který slavnostním nástupem 11.10.1947, kdy byl  za přítomnosti plk. Palečka vyhlášen rozkaz MNO č.1 zahájil svou činnost.Prvním velitelem tohoto praporu byl mjr. Oldřich Talášek, jeho zástupce mjr. František Vrzala a náč. štábu por. Břetislav Šnobl. Prapor měl mít 3 výsadkové roty, 1 výcvikovou rotu, rotu těžkých zbraní, náhradní rotu a padákovou školu. Na Borečku byla vybudovaná balírna a sklad padáků. Celkově k praporu po náročném přezkoušení nastoupilo 204 osob z 347 přihlášených. To byla asi jedna třetina z plánovaného počtu. Vzhledem k nedostatečné kapacitě na začátku byla vytvořena jenom velitelská a výcviková rota. Ostatní se tvořily postupně až do konce roku 1948. Výzbroj a výstroj byla různorodá z pozůstatků německé armády a částečně ze zásob východního a západního československého vojska. Výcvik byl tvrdý, cvičilo se za každého počasí, ve dne i v noci. Byl zaměřen hlavně na tělesnou přípravu, běhy a dlouhé pochody byly na denním pořádku, střeleckou, žěnijní přípravu, získávání stravy z místních zdrojů, orientace v neznámém terénu a jiné činnosti při partyzánském způsobu boje. Výsadkáři začali být vnímáni jako elita armády a získali si značnou autoritu. Prapor 71 československých parašutistů byl doplněn na plné počty a přejmenován na 71. výsadkový prapor a spolu s výsadkovým učilištěm ve Stráži pod Ralskem byly historicky prvními výsadkovými útvary v naší armádě, které navázaly na tradice svých válečných předchůdců. Tam byl zárodek všech Československých výsadkových jednotek. Z kolébky těchto útvarů se vytvořily další útvary, které se různě reorganizovaly, měnily názvy a místa působnosti.

 

1950 – 1969

Po únorových událostech v roce 1948 došlo v armádě ke změnám hlavně v organizační a personální oblasti, odmítnutí západních koncepcí budování armády a začalo se podle sovětského vzoru. Vojáci kteří bojovali na západní frontě byli propuštěni z armády, zatýkáni a hodně jich znovu opustilo republiku. Po zatčení gen. Palečka, pplk.Krzáka a dalších, bylo utvořeno nové velení a rozhodlo se o rozšíření výsadkového vojska a jeho umístnění na východní Slovensko. Tady bylo až do roku 1960, kdy se přemístnilo na Moravu

 výsadkový prapor 65

vznikl z pěšího praporu 65 z Olomouce. Fakticky vznikl 15.3.1950 v Žilině a podléhal velitelství výsadkového vojska. Došlo taky k velkému stěhování. Ještě v dubnu se prapor stěhoval do Hradčan, v červnu zpět do Žiliny, v srpnu do Trenčína a v listopadu do Prešova a dělostřelectvo praporu do Sabinova. K 1.1.1951 byl přejmenován na 65.výsadkový prapor a od října 1952 přešel do podřízenosti nově vytvořené 22.výsadkové brigády,se sídlem v Prešově. Prapor měl dvě výsadkové roty (třetí rámcovou), každá o třech četách, kulometnou rotu po dvou četách TK a jedné VKPL, minometnou rotu o dvou četách, protitankovou baterii o četě PTK 57 a tarasnicové četě a velitelskou rotu, která měla četu velitelskou, spojovací, průzkumnou a ženijní. Celkem měl prapor 520 osob.

172. mechanizovaný výsadkový prapor

byl zřízen v posádce Košice v roce 1951. V říjnu 1952 byl reorganisován na 72. výsadkový prapor a dán do podřízenosti vzniklé 22. výsadkové brigády. Od roku 1955 plnil funkci poddůstojnické a záložní důstojnické školy. Až do roku 1969 kdy byl zrušen, prodělal několik dílčích a organizačních změn, ale stále plnil funkci poddůstojnické a záložní důstojnické školy.

173.dělostřelecký výsadkový oddíl

vznikl 1.10.1952 v Sabinově jako protitankový útvar. V roce 1955 byl přemístněn do Prešova, kde byl 1.10.1958 zrušen jako samostatný útvar. Měl ve své organizaci velitelství a štáb, baterie PTK 57, PTK 76, minometnou baterii 120, čety spojovací a velitelskou. K jejich přepravě se uvažovalo s kluzáky, které byly vyřazeny z výzbroje a náhradní přeprava vzduchem nebyla dořešena. Až po přemístnění brigády do Prostějova byl vytvořen 22. výsadkový protitankový oddíl v podřízenosti 22. výsadkové brigády. Měl tři baterie protitankových bezzákluzových kanonů 82 mm. Později byla jedna baterie přezbrojena na přenosný raketový komplet PTRS 9K-11 se střelami maljutka.

Historie 7. výsadkového pluku ZU.

1.10.1957 byla průzkumná četa brigády reorganizována na 22. průzkumnou rotu zvláštího určení  a umístněna do Sabinova. V srpnu 1958 byla přemístněna do Prešova a k 1.10.1959 reorganizována na 22. výsadkový průzkumný prapor ZU. Po přestěhování brigády na Moravu bylo jeho sídlem město Holešov. Tady byl k 1.9.1961 reorganizován na 7. pluk zvláštního určení a vyjmut z podřízenosti brigády do podřízenosti ZS GŠ MNO. Byly zřízeny 1. a 4. výcvikové výsadkové roty hloubkového průzkumu v Luštěnicích a Chrudimi, které měly za úkol cvičit výsadkáře pro vševojskové hloubkové pruzkumy u pluků a divizí a které vydržely ve svých městech až do zrušení v roce 1969, kdy byly přereorganizovány spolu se 7. výsadkovým plukem ZU do 22.výsadkového pluku v Prostějově.

22.výsadková brigáda

vznikla po pěti letech hledání koncepce výsadkového vojska. Armádní velení svým výnosem rozhodlo reorganizovat výsadkové vojsko a dislokovat je na východní Slovensko. Byla zřízena v Prešově v roce 1952 a do její podřízenosti přešly všechny výsadkové útvary. Postupně se do Prešova přemístnily 71. 65. 72.výsadkové prapory ze Zákup, Žiliny a Košic a i 173.dělostřelecký oddíl ze Sabinova. Vytvořily se brigádní jednotky : spojovací rota, ženijní rota, balonová rota, rota technického zabezpečení, průzkumná četa, brigádní lazaret a další. Prošla různými změnami podle názorů na její použití v boji, mezinárodní situací a také podle možností vojenského dopravního letectva. Po zrušení velitelství výsadkového vojska, byla zredukována na 22. výsadkový pluk a pak znovu na brigádu. V Prešově brigáda vydržela až do roku 1960, kdy po změně mezinárodní situace byla přesunuta  na Moravu. Velení brigády, 71. a 72. výsadkový prapor do Prostějova a 65. výsadkový prapor a 22. průzkumný prapor ZU do Holešova. Brigáda měla taky krycí číslo VÚ 8280 a historický název Banskobystrická výsadková brigáda slovenského národního povstání, stejně jako prapory. 71.výsadkový prapor Jana Švermy (dříve Sochora) VÚ 3096, 65. karpatský výsadkový prapor VÚ1855, 72. Hronský výsadkový prapor VÚ 5050, 173. dělostřelecký výsadkový oddíl měl krycí číslo VÚ 5990. U brigády vzniklo taky z reprezentační čety armádní sportovní družstvo ( ASD ) pozdější název DUKLA, jejíž členové dosahovali světových výkonů a  stávali se mistry světa v parašutizmu. Na mistrovství spřátelených armád v Bulharsku v roce 1972 při neštěstí na železnici zahynulo 11 členů včetně doprovodu. 22. výsadková brigáda byla spolu ze 7. výsadkovým plukem ZU zrušena v roce 1969 a reorganizována na 22. výsadkový pluk. Zanikly tak 22. výsadková brigáda jako svazek, 7. výsadkový pluk ZU Holešov, 65. výsadkový prapor, 71. výsadkový prapor, 72. výsadkový prapor a 22. výsadkový protitankový oddíl.